Zákon o provádění sociálního zabezpečení pohlíží na mzdové listy jako na účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění. Dosavadní právní úprava ukládala povinnost zaměstnavatelům archivovat mzdové listy po dobu 30 kalendářních let následujících po roce, kterého se týkají.

​

Novelou zákona o provádění sociálního zabezpečení je od 1. 1. 2023 prodloužena povinnost archivace mzdových listů o 15 let. Nově tedy vzniká povinnost archivovat mzdové listy celkem po dobu 45 let bezprostředně následujících po období, kterého se týkají.

 

 

Toto ustanovení má za cíl zabránit odklánění části příjmů (zejména tzv. pasivních příjmů, tedy příjmů k jejichž udržení nemusí subjekt vynaložit žádné úsilí, např. příjmy z nájmu, z práva duševního vlastnictví, apod.) na ovládané subjekty, které sídlí v jurisdikcích uvedených na seznamu.

​

Ustanovení zavádí fikci, že na veškeré zahrnované příjmy (tzv. pasivní příjmy) zahraniční společnosti se hledí tak, jako by byly uskutečněny přímo poplatníkem daně z příjmu právnických osob na území České republiky (dále jen „poplatník“) a vstupují tak do základu daně poplatníka a tak budou i zdaněny. Fikce je platná pouze v případě, kdy se poplatník sám nebo společně s přidruženými osobami podílí na základním kapitálu, na hlasovacích právech nebo na zisku zahraniční společnosti z více než 50 %. Do základu daně poplatníka vstupují tyto příjmy souhrnně za celé zdaňovací období zahraničního subjektu v jeden okamžik, a to v den, kdy končí zdaňovací období zahraniční společnosti.

​

Pro uplatnění všeho výše uvedeného je dále nutné splnění dvou podmínek:

1. Zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost (aktivní činnost, k jejíž výkonu využívá personál, prostory a vybavení a jiný majetek). Tedy jedná se o tzv. prázdnou schránku, společnost, která nevykonává žádnou nebo minimální aktivní činnost a pouze inkasuje pasivní příjmy;

2. Ekvivalent výsledné daně z příjmu právnických osob, která je uvalená na zahraniční společnost je nižší, než by byla polovina daně uvalené na takovouto společnost v České republice.

 

Zařazením Ruské federace na seznam tak vzniká povinnost zahrnout do základu daně poplatníka v České republice i příjmy zahraničních společností, které splňují výše uvedené podmínky a vše ostatní ve vztahu k § 38fa zákona o daních z příjmů. V České republice je Ruská federace vedena na seznamu s účinností od 21. 2. 2023, kdy byl seznam vyhlášení Ministerstvem financí ve Finančním zpravodaji (č. 3/2023). Platí tedy, že znění § 38fa zákona o daních z příjmů bude nutné aplikovat u všech zahraničních společností, kterým zdaňovací období skončí k 21. 2. 2023 a později.

 

 

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 103,80 Kč za hodinu. Pokud  mají zaměstnanci  stanovenou pracovní dobu v režimu 38,75 hodin týdně činí hodinová sazba  107,20 Kč a v režimu 37,5 hodin týdně činí hodinová sazba 110,70 Kč.

​

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.

 

Společně s minimální mzdou se zvyšuje i zaručená mzda, a to konkrétně v 1. a 8. skupině prací. Odměna v druhé až sedmé skupině prací se nemění. Zaručená mzda, plní funkci minimální mzdy svými sazbami, které jsou stanoveny tak, aby odpovídaly složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací vykonávaných zaměstnanci v jednotlivých skupinách a dělí zaměstnance do osmi skupin.

​

Zaručená  mzda  pro  první skupinu prací se mění z 96,40 Kč za hodinu práce a 16 200 Kč za měsíc na 103,80 Kč za hodinu práce a 17 300 Kč za měsíc. Odměna v osmé skupině prací se mění z 192,80 Kč za hodinu práce a 32 400 Kč za měsíc na 207,60 Kč za hodinu práce a 34 600 Kč za měsíc. První skupinu zaměstnanců představují zaměstnanci s nejnižší kvalifikací jako jsou např. uklízečky, osoby vykonávající pomocné práce v kuchyni apod.

​

V návaznosti na tyto změny Vám doporučujeme zkontrolovat a případně upravit Vaše stávající pracovní smlouvy a dohody se zaměstnanci.

 

 

Rovněž dne 30. prosince 2022 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 467/2022 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 s účinností od 1. 1. 2023.

​

Stravné zaměstnanců v podnikatelské sféře je stanoveno v následující minimální výši:

• 129 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

• 196 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

• 307 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

​

Stravné zaměstnanců ve veřejné sféře je stanoveno v následujícím pásmu:

• 129 Kč až 153 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

• 196 Kč až 236 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

• 307 Kč až 367 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

​

S úpravou výše stravného dochází ke stanovení nové výše stravenkového paušálu. S účinností od 1. 1. 2023 je stanovena horní hranice stravného za jednu směnu ve výši 153 Kč. Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout stravenkový paušál až do výše 107,1 Kč za odpracovaný den při zachování všech daňových výhod (osvobození od daně z příjmů a odvodů sociálního a zdravotního pojištění).

​

Dále vyhláška stanovuje sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel. Sazby činí nejméně u:

• jednostopých vozidel a tříkolek 1,40 Kč,

• osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč.

​

Stejně tak stanovuje výši průměrné ceny pohonných hmot, která činí:

• 41,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

• 45,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

• 44,10 Kč za 1 litr motorové nafty,

• 6,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Zálohy na zdravotní pojištění:

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést nejméně pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy se sazbou pojistného 13,5 %. Minimální výše zálohy na zdravotní pojištění tak pro rok 2023 činí 2 722 Kč. Záloha je odváděna pouze v případě, kdy osoba samostatně výdělečně činná vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, neboť osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů (vedlejší činnost), není povinna platit zálohy na pojistné.

​

Zálohu v nové minimální výši je nutné odvádět již od lednové platby, tedy zálohu za leden je potřeba zaplatit od 1. 1. do 8. 2. 2023.

​

​

Zálohy na sociální pojištění:

Pro osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je minimálním vyměřovacím základem 25 % průměrné mzdy se sazbou pojistného 29,2 %.

Minimální výše zálohy na sociální pojištění osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí 2 944 Kč.

​

Pro osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je minimálním vyměřovacím základem 10 % průměrné mzdy se sazbou pojistného 29,2 %.

Minimální výše zálohy na sociální pojištění osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí 1 178 Kč.

​

Zálohu v nové minimální výši je nutné odvést od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán přehled o příjmech a výdajích za rok 2022.